top of page
ApuTime

Dvě třetiny malých a středních firem nelze prodat za jejich reálnou cenu

Až 75 % malých a středních firem by se dostalo do provozních problémů, pokud by jejich management nebyl k dispozici déle než týden. Hlavním důvodem je absence automatizovaných procesů řízení firmy, které by zajistily její chod i v době jejich nepřítomnosti.


V případě prodeje takových firem by to jejich hodnotu snížilo až o desítky procent. Vyplývá to z analýzy společnosti ApuTime, která se zabývá měřením a zvyšováním produktivity práce. Analýza zahrnuje 267 tuzemských společností různých velikostí a zaměření*.


Analýza produktivity práce dále odhalila, že zejména majitelé menších firem věnují 50 % času administrativě a mikromanagementu a pouze 10 % strategickému rozvoji firmy či rozvoji zakázek (40 %).


„Majitelé či top manažeři zastávají řadu rolí současně, jejich přítomnost je třeba i u banálních rozhodnutí. Běžný provoz firmy se bez jejich přítomnosti v podstatě neobejde. To, že problém závislosti existuje, naplno prozradí až delší dovolená nebo nemoc, což se loni ukázalo i kvůli pandemii covid-19. V případě prodeje firmy se to pak odráží v její hodnotě,“ shrnuje Petr Pavlita, jednatel společnosti INVEST FORUM, která se zabývá zprostředkováním prodeje firem.


Neproduktivní práce spojená s absencí automatizovaných procesů podstatně snižuje cenu firem v okamžiku jejich prodeje. „Prodejní cenu to může srazit až o desítky procent, v některých případech to může udělat firmu i neprodejnou,“ říká Martin Lonský, ředitel společnosti ApuTime, která se zabývá měřením a zvyšováním produktivity práce za pomoci nástrojů umělé inteligence.


Až 80 % rozhodnutí lze učinit nezávisle na top managmentu



Nízká produktivita práce managementu je typickým nešvarem majitelů firem, kteří vybudovali své podnikání ze skromných začátků. Strach z rozhodování bez jejich osobní participace i ztráty kontroly nad každodenním životem firmy znemožňují firmě růst, připravit ji k prodeji či přenechat nové generaci manažerů.


Převedení aktivit firmy do procesů je jedinou možností, jak firmu dále rozvíjet. „Až 80 % rozhodnutí mohou automaticky provádět osoby s odpovídající kompetencí. Topmanažeři řeší pouze výjimečné situace a mohou se soustředit na rozvoj firmy,“ dodává Martin Lonský, majitel společnosti Aputime.


Hodnotu firmy zvyšuje umělá inteligence, která organizuje čas



Trendem je využívání umělé inteligence pro automatizaci rutinních činností s důrazem na řízení času lidí při práci. K řízení rutinních činností se využívá vysokého výpočetního výkonu, který mnohonásobně převyšuje kapacitu lidského mozku.


Umělá inteligence jedná čistě v zájmu firmy jako celku. Během krátké doby dokáže přístup manažerů i zaměstnanců změnit. „Je schopna vyhodnotit tisíce variant řešení během několika vteřin, pracovat na stovkách úkolů najednou, nepotřebuje spát a minimalizuje chybovost člověka. Schopnost průběžného učení ji předurčuje do role nepostradatelného asistenta každé organizace. Umožňuje zaměstnancům věnovat se práci a nikoli rutinně,“ dodává Martin Lonský.


Běžné nástroje pro plánování času si totiž nedokážou poradit s obvyklými nešvary: nejsme schopni vidět dál než několik kroků dopředu, ztrácíme ze zřetele požadovaný výsledek, manažeři upřednostňují svůj čas před časem týmu.


Český startup se při budování umělé inteligence inspiroval mravenci



Při tvorbě systému pro plánování a řízení času se tuzemský technologický startup ApuTime inspiroval dokonale fungujícím organismem – mraveništěm. Organizaci mraveniště biologové popisují jako dokonale fungující stroj, který koná v zájmu celku, efektivně, bez zbytečných chyb.


„Software upřednostňuje úkoly vedoucí k dokončení zakázek v co nejkratším možném termínu a hlavně včas. Postupně se systém sám učí a zdokonaluje. Podobně pracuje i navigace v autě, která při překážce v plánované trase okamžitě přeplánuje průjezdní body tak, aby řidič dorazil do cíle co nejrychleji,“ uzavírá Martin Lonský, ředitel společnosti ApuTime.


POZNÁMKA:


* Společnost ApuTime zveřejňuje míru neproduktivního pracovního času na základě analýzy 267 společností různých velikostí a zaměření. Analýza se zaměřuje pouze na „kancelářské profese“, tedy intelektuální pracovní činnosti vykonávané pomocí výpočetní techniky.


Comments


bottom of page